Na téma: Nejúžasnější místa v literatuře a kde je najít



Když čteme knihu, v podstatě necháváme autora, aby nás vzal za ruku a zavedl na místa, o kterých se nám ani nesnilo. Od roztomilého Smaragdového města, přes půvabný Kamelot až po nebezpečný Essos. A ačkoliv moc nečtu fantasy, jsou knihy, jejichž prostředí mě prostě doslova očarovala.



Země Nezemě (J.M. Barrie - Petr Pan)
Před téměř 140 lety, první den na Dumfries Academy ve Skotsku, dostal J.M.Barrie nabídku od svého spolužáka Stuarta Gordona, aby se přidal k tzv. „pirate crew“ a pokračoval v dobrodružství společně s ním a dalšími chlapci, které prožívali ve starém domě Moat Brae. Právě tam si Barrie začal představovat magickou říši Země Nezemě a chlapce, který nechtěl nikdy vyrůst. Za nějaký čas vytvořil místo plné mořských panen, tikajících krokodýlů, víl a hlavně spontánních radovánek, které nesvazují žádná pravidla dospělých. Ruku na srdce, kdo by tady nechtěl žít?


Narnie (C.S.Lewis - Letopisy Narnie)
Narnie je ústřední území fiktivního světa, který vytvořil spisovatel C.S.Lewis.  Existuje paralelně vedle našeho světa a podle slov bývalého Lewisova tajemníka a autora jeho životopisu Waltera Hoopera, byla Narnie inspirována reálným životem města Narni, 50 kilometrů severně od Italských hor v Umbrii. Navštívit tu fiktivní Narnii je však lákavější. Neustálá dobrodružství, mluvení s mytickými zvířaty a tvory a mít za nejlepšího kamaráda lva Aslana – to je něco, čím se nemůže  každý pochlubit na facebooku či instagramu.


Říše divů (Lewis Carroll - Alenka v říši divů)
Zvláštní a zdánlivě bláznivý svět, do kterého vede jediná cesta – přes králičí noru. Zvířata se zde chovají jako lidé, všude plno barev a fyzická velikost je relativní jako sám čas. Jedná se o svět snů, nicméně tématicky není Říše divů další svět.  Ve skutečnosti se jedná o stejný svět, ve kterém žijeme my, pouze viděn očima malého dítěte. Asi i já se na svět stále koukám očima dítěte, protože bych nepohrdla vizi nikdy nekončícími čajovými dýchánky, "pokouřeníčka" s Absolomem nebo zpívajícími květinami. Jen asi kočka Šklíba a její ignorace soukromí by mi lezla na nervy...


Škola čar a kouzel v Bradavicích (J.K.Rowling - Harry Potter)
Studovat na jedné ze čtyř kolejí prestižní školy, založené před více než tisíci lety, plné tajných chodeb s měnícím se schodištěm, je jako splněný sen. Sen, který se bohužel splní jen ve snu.
Taková zajímavost: Přesná podoba příběhu o čarodějnickém učni se začne rodit v mysli pětadvacetileté Rowlingové při cestě vlakem z Manchesteru do Londýna. O rok později měla napsaných údajně deset verzí první kapitoly knihy Harry Potter a kámen mudrců. Celý první díl dopíše na starém psacím stroji ve svých třiceti letech v roce 1995. Vzhledem k její nepříznivé finanční situaci musí celý příběh přepsat ještě jednou, neboť nemá peníze na okopírovaní a své dílo posílá dvěma agenturám.  První vydání vychází v roce 1997 a čtenáři po celém světě čekají na den, kdy dostanou svůj přijímací dopis z Bradavic.


Středozem (J.R.R.Tolkien - Pán prstenů, Hobit)
Každý, kdo kdy zabloudil do Středozemě, touží i v opravdovém světě navštívit elfy v Roklince i Lórienu, projít se roztomilým Krajem, obdivovat Minas Tirith nebo se projet na koni Rohanem. A našly by se ještě desítky dalších míst a milióny dalších důvodů, proč milovat Středozemi, respektivě Tolkienovu obdivuhodnou fantazii. Tolkien při psaní čerpal z nejrůznějších zdrojů. Například anglosaština – mrtvý jazyk, kterým se už staletí nemluví – ho inspirovala k sepsání dlouhého příběhu dávných dějin. Své nápady čerpal i z legend dalekých zemí a snažil se odhalit jejich skrytý význam. Doufal, že pokud půjde dostatečně do hloubky,  vytvoří nový svět bájí, kompletní mytologii, která bude moci soupeřit s mýty a legendami slavných starověkých kultur antického Řecka a Říma. Myslím, že uspěl a my můžeme panu spisovateli poděkovat, za pompézní dílo, plné epických příběhů a úžasných postav.


Stepford (Ira Levin - Stepfordské paničky)
Idylické městečko uprostřed Konektikatu, kde všechno a všichni mají svou roli a své místo. Všude je klid, zelené stromy zdobí zahrádky plné barevných květin, všichni se vzájemně zdraví a vyměňují úsměvy.  Každá žena se pečlivě stará o děti, domácnost a bezchybný vzhled, přičemž nedá dopustit na svého plešatého manžílka s pivním břichem, který po večerech tráví čas v místním Pánském klubu. Tohle místo je především ráj pro muže.


Továrna na čokoládu (Roald Dahr - Karlík a továrna na čokoládu)
„Všechno v téhle místnosti je k jídlu. Dokonce i já jsem k jídlu, ale tomu se říká kanibalismus a většina společností to odsuzuje.“
Místo, kde se plní všechna sladká přání, místo, kde parta malých stvoření zpěvem glosuje vaše nevydařené loompárny, místo, kde na vás čeká jeden kouzelně tajemný mistr cukrátek, kterému budete připadat divní, ať se budete snažit jakkoli. Jenže ta návštěva za to stojí. Svést se na čokoládovém vodopádu chce přece každý!


Tardis (Doctor Who - různí autoři)
Doctor Who je prostě srdcovka. Původně se sice jedná o seriál, ale už od prvního dílu v 60. letech minulého století vycházejí knižní podoby - samozřejmě v hlavní roli s excentrickým chlápkem a jeho modrou budkou, která dokáže cestovat napříč vesmírem, časem a paralelními světy. Je to prostě neskutečná jízda. Proto se ptám – není jedno z míst, o kterém všichni sníme i stroj času, který by nás přenesl vlastně kamkoliv chceme? Rétorická otázka...

Přečtěte si také

3 komentářů

  1. Pán prstenů je zrovna místo, kde bych chtěla žít snad napořád. Příroda, láska, všechno zajímavé a obyčejné. To musím jen souhlasit :)

    OdpovědětVymazat
  2. Stejně si dodneška myslím, že moje sova s dopisem z Bradavic někde po cestě zabloudila, nebo ji něco sežralo. :D Vlastně každý z kouzelných i nekouzelných světů má něco do sebe a člověku by se líbilo minimálně tam vyrazit na výlet. A o tom cestování časem snad nemůže být pochyb - koho by nelákalo aspoň jednou nakouknout někam do minulosti. :)

    OdpovědětVymazat